Obec Jivina

Na jihu tento blok skalní je ukončen přímo pod obcí Klášterem, kde ústí potok Zábrdka do Jizery. Napříč je tato planina rozbrázděna úzkými, hlubokými roklinami, porostlými listnatými lesíky.

Stoupá ponenáhlu pak k Čes. Dubu a Mimoni. Vyjdeme-li za ves na rozcestí k Neveklovicům a Mohelnici, překvapí nás milý rozhled po obzoru. Na severu strmí Ještěd s táhlou Plání a Javorníkem, východ lemuje tu majestátní Kozákov a hradby Mužských skal, kde se prvně člověk v dobách pradávných ukrýval; bližší je pak je Káčov s figurální špičkou čedičovou,- k jihu pní se tu Horka a Boleslavské hřbety. K západu je dvojice Bezdězů, kdež za dávna hrad ovládal zdejší kraj. Dále vypíná se Mimoňský kopec, tj. Rálsko, jenž uzavírá ten čarovný kruh.

V místní obci napočteme roku 1928 77 domovních čísel. Tyto domky jsou rozestaveny v kruhovitou náves, kdež uprostřed je velký kal a starobylá lípa rozvětvená, obrovského rozměru, asi 400 let stará. Nachází se tu též kaplička jednoduchá se zvonkem, hasičská zbrojnice, transformátor, odkudž se rozvádí elektrický proud po vsi, a to 120 Woltových k svícení a 220 W pro motory pracovní.

Novější domky jsou seřaděny kolem – podél silnice, vedoucí od Kláštera k Neveklovicům. K místní obci patří též dvůr Pachouň, dříve panský dvůr, nyní státní statek zbytkový, pronajatý akciovou společností: Laholler. Má čtyři čísla popisná. V roce 1922 bylys pozemky v pozemkové reformě rozparcelovány a rozděleny mezi místní občany; úhrnem asi 70ha. Tím obec majetkově zesílila. Dříve patřila k obci i osada Neveklovice, jež se ale v roce 1920 osamostatnila.

Katastr Jivinský hraničí s katastry: Neveklovice, Mohelnice,Sychrov, Klášter, Bukovina, Mukařov. Většinou se nachází na náhorní rovině, jež ponenáhlu stoupá od jihu k severu, takže nadmořské výšky se tu pohybují mezi 274-356m. Kota křížku na návsi obce jest 320m nad mořem. Spád území je dosti znační – pohybuje se od 2% do 167%. Útvar ten vznikl v době křídové. Za dávných dob byl kraj náš mořským dnem, kdež z bahna se tvořil ponenáhlu bahnitý pískovec, v němž dnes možno ještě nalézti hojně zkamenelin (amonitů,hřebenatek a jiných plžů). Útvar ten je na několika místech obsažen stráň k Borovicům kdež jsou lomy pískovcové, patřící k útvaru březeňských pískovců a pod nimi i tvrdší kvádrový pískovec jezerský, nemající mušle stráně zde silně větrají, spoře jsou porostlé a zejména ke břehům jezery se hromadí na jaře zvětralé kusy se zkamenělinami. Na pískovcích jsou naplavené půdy jílnato-hlinité, či jílnaté, většinou silně železité, namnoze silně štěrkem promísené a železem spečené.

Datováno: září 1930; zapsal Jaroslav Šorejs